Hned po příchodu na Oliviinu bezplatnou stránku na tebe vybafne "moje VIP stránka je na jiné úrovni", jako kdyby ti podvodník na Times Square předával CD, o které jsi nežádal. Ta holka ani neumí jemně flirtovat. Neusnadňuje vám vstup - strká vás k placené úrovni jako vyhazovač ve VIP klubu, který ví, že jste příliš nadržení na to, abyste odešli. Poslouchej, já respektuju ten shon. Vážně. Jestli chceš nasměrovat dobytek do stáje s penězi, super. Ale je tu jeden háček: přišli jsme se podívat, jestli to zboží stojí za to zatracené mýto. Nemůžeš mi mávat před nosem sametovým provazem a čekat, že ti vyklopím prachy, aniž bys ochutnal šampaňské. A řeknu vám, že Olivia - alias LivvyCherry - vypadá jako holka, která by si za pohled mohla účtovat nájem. To tělo? Přímo zkonstruované v nějaké podzemní laboratoři, kde chtěli šílení vědci vytvořit dokonalou "holku od vedle, která vám zničí život". Ty našpulené rty, boky s vlastní gravitací a prsa, která vypadají, jako by je ručně vyrobili špinaví andělé s rukama namazanýma lubrikantem.
Takže ano, očekávání jsou vysoká, když jdete do tohohle. Vypadá jako žena, která ví, že je nebezpečná, jako by vám četla myšlenky a posuzovala historii vašeho prohlížeče, než se usměje a skloní se. A nejsem jediný, kdo si to myslí - každý zoufalý bastard v sekci komentářů zadržuje dech a čeká, jestli opravdu něco ukáže, než skočí na loď do VIP zóny. Všichni balancujeme na hraně jako závisláci, kteří drží v ruce kreditní kartu a půlku čuby. Ale nenechte se mýlit, Oliviina volná stránka není ani tak o tom, že vám dá dort, jako spíš o tom, že vám olízne polevu z prstů a pošeptá vám do ucha "chcete ještě?". Pokud se snaží hrát hru, hraje ji tvrdě a přesně ví, co dělá. To ale neznamená, že nejsem zatraceně podezřívavý, jaká akce vlastně za sametovým provazem čeká.
Tabule s vizáží bez koz
Takže jsem přišel, zazděný a plný naděje, a myslel jsem si, že mi LivvyCherry hodí pár kostí na zub, než mi naúčtuje skutečný honorář. Místo toho jsem na kolenou v zrcadlových selfie a digitálních citátech z koláčků štěstí. Jako co to kurva je, Livvy? Vypadáš jako hřích v šatech a já tu sedím a čtu si něco, co zní jako odmítnutá věta z nějaké svépomocné audioknihy. "Dneska jsem se přistihla, jak přemýšlím... Jak je těžké být silný a něžný zároveň." Cože, mrcho?! Nepřišla jsem sem kvůli filozofickému rozkladu - přišla jsem sem, abych viděla tvůj zadek ohnutý nad umyvadlem s pastou na rty. Tohle je platforma s pornografickým obsahem, ne tvůj deník, a moje koule jsou suché a zmatené.
Taky se netvařme, že je to všechno náhoda. Ona to má vypočítaný. Každý čtvrtý příspěvek je softcore škádlení - možná volně visící koza v nekvalitním osvětlení, prostě tolik, aby tvému péru dodala alespoň špetku naděje, než tě zase zasype dalším inspirativním meme z Pinterestu. A pak se to zase roztočí: "Nespokojte se s méně, než si zasloužíte," následuje "Odkaz v biografu na VIP stránku". Poslyš, Livvy, já tu nejsem proto, abych osobnostně rostl. Nesnažím se najít vnitřní klid prostřednictvím tvých recyklovaných citátů z Instagramu. Jsem tu, abych hřešila - a v ideálním případě se nechala na milimetr obkročmo ošlehat tím svým tělem, které neustále schováváš za povzbuzující řeči typu "sebevědomí navenek".
Chceš se prodávat, fajn. Ale neservíruj mi misku inspirativní polévky, když jsem si přišel nechat slovně ojebat hrdlo nějakými popisky a pohledy na tvoje bradavky. Pokaždé, když vypustí aktuální fotku, která naznačuje území NSFW, je to jako vidět oázu v poušti - jen abyste zjistili, že je to přelud a ona vás jen přesměrovává do VIP jako nadržený GPS systém. Dokonce i selfie, na kterých je vidět kůže, působí, jako by se omlouvaly za svou existenci. Kde je ten chaos? Kde je ta špína? Kde je ta jediná kapička potu na spodních zádech, kvůli které ruším plány? Jsi sexy jako hřích, Olivie, ale tahle stránka mi začíná připadat jako upoutávka na porno, které nikdy neuvidím, pokud nezaplatím mýtné. A upřímně? Pořád si nejsem jistá, jestli se ten film vůbec dotočil.
Brazilské kávové křoviny a žádný ořechový listopad
A teď tu máme poslední facku - Olivia chce mluvit o svém brazilském kávovém peelingu. Jako bych právě tohle potřebovala slyšet poté, co jsem 48 hodin držela v sobě oříšek v očekávání, že uvidím ta krémová stehna roztažená jako ranní sluníčko. Píše tu o peelingu, jako bychom byli na nějakém zatraceném fóru o péči o pleť. Zlato. Livvy. Panenka. Nejsem tu od toho, abych hodnotil tvou sprchovací rutinu, pokud nekončí tvým zadkem přitisknutým ke sklu a robertkem v záběru. Máš zboží, máš tělo, ale nemáš žádné dráždidlo. Nic. Ani hlasová zpráva, nemravný titulek, uklouznutí nehtu na videu. Jen upoutávky na VIP a galerii pro veřejnost, která je sušší než schůze anonymních alkoholiků. Je to jako prohlídka vstupní haly striptýzového klubu, ale řeknou vám, že místnost pro tanec na klíně je extra a "právě teď není otevřená".
Ale hej, uznejte, že je to správné. Aspoň o tom mluví na rovinu. Nekecá a nepředstírá, že tahle stránka je to pravé ořechové. Dává vám jasně a zřetelně najevo, že špína žije za placenou zdí. A to je v pořádku. Respektuji upřímnost. Ale to, že respektuju upřímnost, neznamená, že nejsem zklamaný jako dítě, které si na Vánoce rozbaluje ponožky. Zklamání je citelné. Připadám si, jako bych vešel do striptýzového klubu, dostal motivační proslov a odešel s taškou vzorků péče o pleť. Chtěla jsem tě vidět ohnutou, ne slyšet o tvých exfoliačních tajemstvích.
Pokud je tato bezplatná stránka zkušební nahrávkou, je plná potenciálu - ale ne dostatečně výdělečná. Olivie, chci věřit. Chci zaplatit. Ale právě teď mám jen modré koule a nejasnou představu, že tvoje kozy by mohly být někde jinde na internetu. Můžeš tomu říkat strategie, ale stejně mi to připadá jako škádlení bez povolení. Moje koule byly připravené. Moje karta byla skoro vybitá. Teď jsou obě v časovém limitu. Zvedni to. Dej mi důvod, abych kliknul. Dejte mi důvod k hříchu. Nebo mi aspoň dejte nějakou zasranou upoutávku, která nebude smrdět levandulovým peelingem a zlomeným srdcem.
Je to osobnostní portfolio a já jsem mimo.
Tak kam tím sakra vůbec mířím? Vysvětlím to pořádně pomalu pro kluky vzadu, kteří se pořád ještě drží naděje s polotovarem. Jestli si tu chcete honit triko, tak tohle není ono.
Tahle stránka zdarma je v podstatě profil na Tinderu smíchaný s motivačním kalendářem a občasnou rozmazanou kozou ve špinavém zrcadle. Nic víc nedostanete. Pokud je vaším cílem nechat si vyluxovat duši skrz péro od digitální lišky, pak je Oliviina VIP stránka místem, kde ten horor začíná. Ale tady na bezplatné úrovni? Nefapuješ - píšeš si deník. Tohle je album myšlenek, citátů, selfíček, kávových peelingů a neurčitých softcore dráždění, po kterých se tvůj pták cítí jako duch a je s ním citově manipulováno.
Říkejme tomu, jak to je. Tahle stránka je osobnostní životopis s kozama v pohotovosti. Chcete se dozvědět o jejích ranních afirmacích? Tak to jsi na správném místě. Chcete si přečíst o tom, jak je těžké být v dnešním světě silný a zároveň jemný? Gratulujeme, šampióne - tady se ti bude líbit. Ale jestli jsi sem přišel se ztuhlým srdcem a snem, odejdeš odsud zmatený a s velmi zklamanou hřídelí. Protože tahle stránka není pro milovníky porna - je pro simíky, kteří chtějí jen předstírat, že chodí s někým, kdo občas zveřejní fotku kozy při každém zatmění měsíce. Nepodepsal jsem se kvůli digitálnímu deníčku od ženy, která vypadá jako hřích namočený ve vanilce. Přišel jsem, abych viděl ten hřích v akci, a dostal jsem jen filozofii a pár výstřihů.
A hele, já se nezlobím. Jen... jsem vyčerpaný. Ne v tom dobrém slova smyslu. Ne v tom smyslu "po ořechovém vyjasnění, kdy ležíš v posteli a přemýšlíš o svém životě". Ne, jsem vyčerpaný ve smyslu "přečetl jsem si šest odstavců o peelingu a teď mám chuť vymazat si erekci kladivem". Tento obsah není špatný, jen to není to, kvůli čemu jsem přišel. Je to jako vejít do steakhousu a dostat brožurku o veganském mindfulness. Jistě, mohl bych se něco dozvědět - ale přišel jsem sem jíst maso, ne číst o tofu.
